Už před startem ročníku věděl trenér U17 František Pohanka, že jeho tým čeká náročná sezóna. Sedmnáctka, poté co starší kategorie vybojovala divizi, se vydala rovněž do třetí nejvyšší soutěže mladšího dorostu. V těžké konkurenci obsadila předposlední pozici. Trenér František Pohanka si přesto myslí, že pro kluky byla soutěž přínosem a za poslední rok se výrazně zlepšili po herní stránce.
Klasická naše otázka na úvod: Jaké je vaše hodnocení sezóny?
„Skončit na předposledním místě samozřejmě žádný úspěch není. Ale nikdo nechce být poslední. Doufal jsem, že by se nám mohlo podařit stlačit pod nás ještě alespoň Havířov. Bohužel nám to nevyšlo. Pořád je ve mně ten poslední vzájemný zápas, kdy jsme za stavu 3:3 měli, dle mého názoru, kopat penaltu. Kdybychom kopali, a proměnili, tak jsme vyhráli a byli bychom ještě o stupínek výše.“
„Sezónu musíme rozdělit na dvě části. Na podzim a na jaro. Podzim byli kluci zarytí, dobře nastavení. I když jsme kvalitou na soupeře nestačili, byli nastavení tak, že to doháněli bojovností a nasazením. Kluci se postupně zlepšovali. Posun byl vidět. A byl dost veliký.“
A na jaře tomu tak nebylo?
„Zimní příprava nám nevyšla. A nevyšlo nám ani jaro. Zaprvé, zranil se nám Ondra Němec. Je po operaci kolene a trénovat začne nejdříve v zimě. Dovedli jsme z Krnova Nikolase Hartmanna, ale měl natažená třísla a trvalo mu, než se do toho dostal. A když už mohl hrát, tak hned v Havířově si natáhl zaďák. Prakticky nám skoro vůbec nepomohl. Je to ale velmi kvalitní hráč, což dokázal z posledním utkání, kdy mohl dát snad tři góly. Kdyby měl fazónu, kterou jsem viděl, když nastupoval za Krnov, tak by pro nás byl přínosem. Zklamání bylo od Mirka Muchy. Když se na podzim vracel z Poruby, bylo vidět, že má natrénováno. Byl nucen tam trénovat. Na jaře ale tomu moc nedal, nechtělo se mu moc trénovat. Problémem také bylo zranění Honzy Friedricha. To je náš klíčový hráč, v zimě ale vůbec netrénoval. Měl potíže se zády, naskočil sice v průběhu jara, ale problémy ho limitovaly.“
Přesto bylo vidět, že v průběhu sezóny, zejména jara, se vaše výkony zvedaly.
„I prohry vám samozřejmě něco dají. Mančaft šel za ten rok, co jsme byli v divizi, hodně nahoru po herní stránce. Zaměřili jsme se hlavně na rozehrávku od brány. Zapracovali jsme na obranné čtveřici, která byla sehraná, byť na krajích musel někdo zaskakovat občas. Kluci měli snahu hřiště co nejvíce zkracovat. Soupeři, když měli kvalitního útočníka, tak našich slabin dokázali využít. Prakticky nikdy jsme nemohli nastoupit v ideální sestavě, protože byl někdo zraněný.“
Jaký výsledek vám v průběhu sezóny udělal největší radost?
„Bylo to podzimní vítězství v Kroměříži. Tam jsme soupeře opravdu přehráli, byli jsme lepší, mohli jsme přidat i více gólů. Co mě naopak zklamalo, to byly některé domácí zápasy. Dostávali jsme hodně laciné góly. Bylo to o tom, že kluci spolu málo mluvili, chyběl nám lídr, který by to dirigoval.“
Kdo patřil ke klíčovým hráčům v tomto ročníku?
„V průběhu podzimu to byl Honza Friedrich. Na většinu jara nám vypadl, což bylo špatné. Dost branek dal Ivo Filipčík. Představoval bych si ale, že jako střeďák uhraje ještě více balónů, na tom musí zapracovat. Je hodně silný do tahu, má kvalitní a tvrdou střelu. Na to, že je to sedmnáctiletý kluk, tak je to velká rána. Tím se dokázal prosadit.“
Jak velké změny budou v sedmnáctce pro příští rok?
„Hodně kluků se, logicky, přesune do staršího dorostu. Budou to Friedrich, Filipčík, Brenkus, Maceček… Asi šest kluků celkem. Mucha přestupuje do Raduně, Hartmann se vrací zpátky do Krnova. Zase ale budeme doplněni ze starších žáků.“
